Blindness Dreams part Two

26. july 2012 at 11:34 | Caila |  Blindness Dreams
Rozhodla jsem se rovnou napsat druhý díl. Protože bych potom měla
několik povídek jen s jedním dílem a žádnou bych nedopsala. Tak ať se líbí ;).


Author: Caila
Titul: Blindness Dreams
Part: 2

"Hlavně nezapomeň-" Chtěl mi připomenout další ze samozřejmostí.
"Tati! Já už nejsem malá!" Okřikla jsem ho už trochu podrážděně, vážně mi začínal lest na nervy.
"Tak jo, měj se tam hezky zlato. Kdyby něco, zavolej." Ucítila jsem jeho pusu na svém čele. On mi dává pusu na čelo? Bože!
"Jojo, samozřejmě." Zahuhlala jsem.
"Tak si to hlavně užij." Tentokrát ke mě mluvil Tyler, po chvilce jsem jeho rty na mé tváři, naběhla mi husí kůže.
"Ahoj Tylere, ahoj tati, ahoj Laslie." Rozloučila jsem se se všemi a vystoupila s taškou na rameni z auta.

Slyšela jsem, jak nastartoval motor, a auto odjelo. Zpanikařila jsem, v podstatě jsem nevěděla, kde jsem a kam mám jít. Nemám tu Leslie, aby mě nikam zavedla, co teď. Co mám k sakru dělat?!
"Ahoj, ty musíš být Samatha, že jo?" Uslyšela jsem u sebe z ničeho nic ženský hlas. Tak třicet, typovala jsem jí nejspíš na vedoucí.
"No, jasně. Já jsem Sam." Přikývla jsem, prvně se mě jen jemně dotkla, ale potom mě vzala za paži.
"Tak pojď Sam, odvedu tě za ostatními." Pomalu jsme se rozešli. Upřímně bych byla radši, kdybychom šli rychleji, ale byla jsem vděčná, že se mě někdo ujal.

Cestou mi vedoucí popisovala všechno, co je kolem. Uměla to parádně. Určitě s tím musí mít zkušenosti. Pomyslela jsem si. Během cesty jsem si připadala, jako bych to všechno viděla, popisovala to všechno do každičkého detailu. Cítila jsem, jak se najednou o něco zešeřilo, vešly jsme do místnosti. Podle zvuků přirážejících se plachet jsem usoudila, že to bude velký stan.
"Tak děcka, tohle je Sam." Zvolala najednou vedoucí.
"Ahoj Sam." Ozvalo se téměř sborově, zvedla jsem ruku na znamení pozdravu, i když vlastně ani nevěděla, jestli mávám správným směrem.
"Počkáme ještě na pár opozdilců, zatím se posaď." Pustila mě a nejspíš odešla pryč. Rukama jsem nahmatala lavičku a opatrně se posadila.
"Ahoj." Hrklo ve mně. Myslela jsem, že tu sedím sama, ale očividně někdo byl vedle mě. Z hlasu jsem poznala, že to bude kluk, asi v mém věku.
"A-a-ahoj." Dostala jsem ze sebe, stále jsem byla v šoku.
"Polekal jsem tě, promiň." Položil mi ruku na stehno. Měla jsem chuť mu ji shodit a říct mu, že kluka mám. Jenže jsem nemohla, ani jsem ho neznala, neviděla.
"Dobrý." Pokusila jsem se o úsměv, ale stále se musela soustředit na jeho ruku.

Asi po půl hodině přišel vedoucí, tentokrát muž. Řekl, že máme jít do chatek. Co jsem tak slyšela, jak mi vykládala ta žena, která mě sem vedla, bylo to rozdělené a dva tábory-pro chlapce a děvčata. Díky tomu vyprávění jsem věděla kam jít, ale stejně se mě ujalo pár holek. V chatce, která byla po dvou, jsem nakonec skončila s jednou z nich. Jmenovala se Laura. Připadala mi příjemné, celé to tu bylo příjemné. Vedoucí, spolubydlící, prostředí, všechno až na toho kluka ze stanu.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Ann. Ann. | Web | 26. july 2012 at 11:39 | React

super :)

2 Any :) Any :) | Web | 26. july 2012 at 14:27 | React

Je to moc pěkné, přečtu si ještě první díl :)) Máš nádherný design.

3 MarryWolf MarryWolf | 26. july 2012 at 19:40 | React

Krása :D Líbí se mi, jak umíš popsat věci bez toho, aby je hlavní hrdinka viděla...

4 Petra Petra | Web | 26. july 2012 at 20:08 | React

Hí, čo je ten chalan zač? Je blbé, že nemá so sebou ani Leslie, aby ju vodila. Snáď to zvládne. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement